PROJEKT:
Návrhy vyobrazení jednotlivých zastavení dle ikonografických námětů vypracoval sochař Mst. Jan Michalik.
Mozaikovou část dle návrhů vypracovala restaurátorka Pavla Michalik Svobodová DiS.
Zpracování kamenných bloků a jejich osazení kamenická firma STONE DRAK, Ing. Jan Kříž.
Financováno z prostředků města Trhové Sviny.
Záštitu nad projektem převzal starosta Ing. David Štojdl.
Duchovní záštitu páter Andrej Šabo, Římskokatolická farnost Trhové Sviny
Dílo bylo zahájeno v roce 7/2024 a dokončeno v roce 4/2025
Dílo je vyrobeno z lámaných žulových (mrákotínská žula) bloků různých tvarů, do kterých byly vyfrézovány 1,5cm hluboké plochy, které byly osazeny předem zhotovenými mozaikovými obrazy. Taktéž vyfrézované kříže a číslovky byly osazeny barevnými kostkami mozaikovou technikou. Takto hotové, mozaikou osazené kamenné bloky byly instalovány na předem připravené betonové patky.
Projekt Křížová cesta – Společná cesta
Trhové Sviny: Křížová cesta z Trhových Svinů ke kostelu Nejsvětější Trojice – obnova historické paměti místa. Projekt je vystaven na obnově a zachování historické paměti místa, které nese několik století starou tradici poutí k léčivým pramenům.
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází uprostřed zeleně a na tomto místě stála zřejmě již v 16. století poutní kaple. Díky dobrovolným sbírkám místních obyvatel na počátku 18. století mohl být postaven barokní kostel, jak ho známe dnes. Autorství není prokázáno, ale silná inspirace stavbami slavného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela je tu zcela zřejmá. Vedle kostela se nachází budova tehdejších lázní, které město provozovalo ještě na konci 19. století. Pod trojbokou kaplí prýští pramen léčivé vody, ve které si dodnes lidé oplachují své obličeje. Poutní tradice se zde zachovala a byla obnovena každoročními poutěmi. Projekt se snaží tuto historickou a pro místo důležitou tradici přivést zpět ke kořenům a opět ji pevně spojit s podstatou katolické víry. Ideu obnovy zaniklé křížové cesty podpořila sama Římskokatolická farnost Trhové Sviny, která oslovila město.
Křížová cesta je pak především cestou pokory, odpuštění a naděje. Čtrnáct zastavení křížové cesty je příležitostí k zamyšlení nad našimi vlastními schopnostmi, porozuměním a uměním navazovat oboustranně pevné lidské vztahy i pevné pouto mezi člověkem a Bohem. Toto jsou klíčová témata v každé době. Modlitba křížové cesty je starobylou formou rozjímavé, usebrané a tiché pobožnosti. Vznikla ve 14. století při procesích v Jeruzalémě. Podle této tradice se pak začala také v Evropě budovat na vhodných místech jednotlivá zastavení. I v naší době jsou přítomny mnohé úzkosti, které berou dech, i úzkosti, které působí velké psychicky bolesti. Člověk Ježíš svědčí o tom, že lidé mohou svou úzkost přestát a že je naděje dána všem, kdo se v úzkostech ztrácejí. Křížové cesty pomáhají vymýtit strach z našeho života a nalézat bezpečné útočiště v každé situaci našich životů.
Technika
Forma znázornění křížové cesty navazuje velice logicky na klasické formy raně křesťanského umění. Kámen představuje odkaz na Krista, jenž je nazýván a považován hlavním úhelným kamenem (Efez. 2:20), pevným základem víry a církve. Mozaika je médium s dlouhou historickou pamětí, oblíbena pro svou trvanlivost již ve starověkém Řecku a Římě. Stala se následně hlavním výrazovým prostředkem raného křesťanství především pro svoji náročnost provedení, trvanlivost v čase a schopnost působit nevšedním světelným dojmem a zprostředkovat tak duchovní zážitek, podobně jako chrámové vitráže. Není náhodou, že slavný výjev Posledního soudu na jižní bráně chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha byl ve 14. století vytvořen právě technikou mozaiky. Mozaika se řadí mezi malířské techniky a její obliba nikdy neustala, jak dokládá její rozvoj v průběhu 20. století, kdy opět proniká i do chrámového prostoru. Například katedrála sv. Víta, kaple Bartoňů z Dobenína návrhy František Kysela, realizace mozaik Josef Novák, 1934–1936, Katedrála sv. Víta, Prvotní hřích a Ukřižování, mozaiky v portiku Zlaté brány návrh Karel Svolinský, provedení Marie Foerstrová, 1937–1939. Katedrála sv. Víta, Max Švabinský Křest Krista, mozaika v kapli sv. Ludmily katedrály sv. Víta. Viktor Foerster – kostel Panny Marie Sněžné v Praze, 1903, či Svatý Kryštof, klášter Na Slovanech 1910 a mnoho dalších.
Výtvarná forma
Výtvarná forma a stylová rovina zobrazení samotných výjevů se rovněž dotýká klasické raně křesťanské tradice. Tato linie je srozumitelná nejširšímu spektru návštěvníků a je zvláště přístupná dětem, které jsou důležité v přijímání kvalitních kulturních podnětů a tradic a jsou jejich nositeli a uchovávateli do budoucna.
Závěr
Oceňuji přístup k obnově, uchování a předání kulturní a duchovní tradice místa. Technika provedení má logický kulturní a ikonografický základ, trvalou hodnotu v čase, a je určena jako trvale udržitelná do exteriérů. Především pak vyniká srozumitelnost výtvarného provedení pro co nejširší okruh návštěvníků.
PhDr. Jana Peroutková, Kunsthistorička